DofE – předexpedice

V sobotu v půl šesté ráno  28. 11. 2015 jsme se vydali na nádraží v Poděbradech, kde jsme nastoupili do vlaku, který nás odvezl do Kolína, kde jsme přestoupili a odjeli do naší cílové stanice Brno hlavní nádraží. Poslední náš použitý dopravní prostředek byla brněnská šalina, kterou jsme dojeli na zastávku Stránská skála, kde už na nás čekal pan Jaroslav Drábek ze skupiny EPRV777.

Posilnili jsme se bylinkovým čajem a pomalu šli ke štole č. 1. Před ní jsme si nejdříve řekli něco z historie místních štol a pravidla, která musíme dodržovat během akce. V první štole jsme se pokoušeli o první kontakt s paranormálními jevy, ale bez odezvy. Cestou ke druhé štole nám pan Drábek ukázal žílu nerostu medovec, která je jediná v Evropě. Všichni jsme měli to štěstí, že si každý alespoň malý kousek našel a odnesl s sebou na památku. O druhé štole jsme se dozvěděli, že dříve sloužila jako protiletecký kryt. Pro nás však byla nejzajímavější třetí štola, kde jsme nahlédli do Medvědí jeskyně, kterou dříve obývali pravěcí lidé. Největším zážitkem pro nás byla komunikace s duchy. Po otázce: „Je tu někdo s námi?“ zablikal ghostmetr. Během seance byly slyšet hlasy a broukání. Všichni jsme se naštěstí vrátili živí a zdraví. Ale naše předexpedice ještě neskončila.

Večer okolo 21 hodiny jsme se přesunuli ze školního hotelu Junior do Havířského kostela. Po příchodu nastala příprava našich postelí, které se skládaly z rozložených kartonových krabic, spacáku, polštářku a popřípadě deky. Před spaním jsme vysypali krabičku sirek a začali z nich skládat různé obrazce, které nám připomínají ochranu. Plni emocí a zážitků v tomto dni jsme se rozhodli, že je čas jít spát.

Najednou mě někdo vzbudil a řekl: „Potichu vstaň a obuj si boty!“ Já jsem udělala, co se mi řeklo. Vyvedl mě před kostel. Začal mi vyprávět o adventu, jelikož bylo po půlnoci a neděle 29. 11. 2015 byla první adventní. Povídal, že pokud mám někoho, s kým jsem si nestihla všechno říct a který už není mezi námi, teď mám tu možnost. Vydala jsem se po cestě ohraničené svíčkami. Cestou jsem na papírek napsala svůj vzkaz a na další zastávce jsem si vzala růži, která sloužila k odemknutí hladiny. U mola byla malá dřevěná lodička se svíčkou a trnem pro upevnění vzkazu. Lodičku se vzkazem jsem poslala po vodě a vrátila jsem se zpátky do kostela, kde mi byl ještě darován malý talisman, a šla jsem spát.

Ráno nás čekala adventní snídaně. Měli jsme vánočku, domácí marmeládu, adventní čaj a ovoce. Měla jsem ještě tu možnost zahrát si na varhany, které zněly opravdu krásně. Po 10 hodině přišlo na balení věcí a náš tým Fobíků se vrátil zpátky do hotelu Junior.

Děkujeme městu Poděbrady za možnost uskutečnit naši expedici v tak krásné historické budově jako je Havířský kostelík v Poděbradech. Městské policii za výraznou podporu. Děkujeme panu Martinu Šípkovi, že nad námi držel dohled.

Tým Fobíků: Nikola Amlerová, Kristýna Saláková, Michaela Šimánková, Adéla Nepovímová, Filip Ivanov, Halim Al-Azawi

Nikola Amlerová, 2.B