Další studentky z VOŠ Poděbrady

jako letušky na palubách ČSA

Práce letušky mě vždy přitahovala. Už jako malá holka jsem si říkala, jaké by to bylo lítat každý den někam jinam, poznávat nové země, nové lidi. A najednou se ten sen stal skutečností. Od prosince jsem palubní průvodčí u ČSA. Ale nebylo to snadné.

Na začátku jsem musela absolvovat pětiměsíční výběrové řízení, kde jsem prokázala znalosti z anglického jazyka a dalšího cizího jazyka, prošla jsem psychologickým vyšetřením a pohovorem s výběrovou komisí. Nakonec prověřili náš zdravotní stav a já i spolužačka Magda Majerová jsme mohly směle začít počáteční výcvik, který byl asi ze všeho, čím jsme prošly, nejnáročnější. Dva měsíce od rána do večera včetně víkendů jsme seděly ve výcvikovém centru ČSA a učily se a učily…

Největší pozornost byla věnována nouzovým záchranným prostředkům a evakuačním povelům. Díky neustálému drilu jsme všichni schopni evakuovat pasažéry v letadle do 90 sekund. Tato část patřila zároveň k nejveselejším, moc nás např. bavilo se klouzat po skluzech a křídlech. Celým výcvikem nás provázeli velmi milí instruktoři, s nimiž jsme se nyní potkaly už i ve vzduchu. Nejtěžší pro mě osobně byla angličtina, především spousta odborné slovní zásoby. Téměř vše, co jsme se učily v češtině, jsme totiž musely zvládnout i v angličtině. Díky neustálým testům v průběhu výcviku jsme byly dobře připraveny na písemné a ústní závěrečné zkoušky, a to ze zdravovědy, výkonu funkce a z angličtiny. Poté se už jen slavilo a konečně došlo i zasloužený odpočinek.

K tomu, abychom dostaly vytouženou licenci, jsme ještě potřebovaly absolvovat prvních pět letů pod dozorem inspektorů, kteří nás rovněž zkoušeli během našich prvních opravdových letů. A pak jsme obdržely od Úřadu civilního letectví tolik očekávanou licenci k výkonu práce palubních průvodčích.

Lítáme po celé Evropě, severní Africe, ale naše letadla s námi na palubě směřují často i na Blízký a Střední východ. Pracuji jen na poloviční úvazek, abych přitom mohla dále studovat. Určitě bych tuto práci doporučila všem, kdo mají rádi atmosféru letiště, letadel a kteří uvítají práci v netradičním prostředí.

Pavla Kašingová, studentka 3. ročníku VOŠ