2.A a 2.B obsluhovala na Pražském hradě

V pátek 19. 2. 2016 se naší třídě 2. A a části třídy 2. B naskytla příležitost obsluhovat pana prezidenta Miloše Zemana na slavnostní večeři na počest slovinského prezidenta Boruta Pahora. Pan prezident si nás vyžádal vzhledem k spokojenosti s minulou obsluhou v dobrovickém cukrovaru. Nyní se ale jednalo o akci mnohem vážnější a slavnostnější už jen proto, že se odehrávala na Pražském hradě.

Původně se měla konat ve Španělském sále, nakonec však probíhala ve vedlejší Rudolfově galerii, což ovšem na vážnosti situace nijak neubíralo. Na Hrad jsme se svezli prezidentským autobusem pod dohledem pana učitele Zdeňka Lebedy. Cestu každý strávil jinak, někteří spali, jiní poslouchali hudbu a někteří hráli slovní fotbal celou cestu bez přestávky.

Když jsme konečně dorazili na Hrad, museli jsme nejdříve projít kontrolou a detektorem kovů. Při čekání na ostatní jsme si odskočili na toalety, které (jak musím poznamenat) byly více než skvostné. Následně jsme se přesunuli do nepříliš prostorných šaten. Po převlečení do profesního oblečení nás čekala asi ta nejnudnější práce našeho oboru. Pulírování. A že toho nebylo málo. Naštěstí nás bylo dost, a proto práce celkem rychle ubývala. Po přeleštění a zkontrolování inventáře jsme prostřeli slavnostní tabuli a natrénovali si průběh obsluhy. Strava, která nás čekala okolo šesté hodiny, byla velmi dobrá. Musím říci, že o nás bylo postaráno opravdu dobře.

V osm hodin večer jsme už byli všichni připraveni u tabule a netrpělivě čekali na příchod pana prezidenta. Ten se ovšem zpozdil a dorazil i se všemi hosty až někdy okolo čtvrt na devět. Když všichni zasedli k tabuli, přišel na řadu proslov obou prezidentů následovaný hymnami obou států. Bylo vidět, že spousta z nás má trému, ale doufali jsme, že nic nepokazíme a vše bude probíhat hladce. To se samozřejmě nepovedlo. Každý si sice říkal, že to bude v pohodě, že nic nezkazí, ale nečekaně jsem to byl já, kdo to pokazil. Servis předkrmu proběhl v pořádku. Problém nastal při debarasu použitého inventáře po předkrmu. Mimo jiné totiž byl na stole založený talířek na pečivo a menší miska na máslíčko. Ty se měly debarasovat až po hlavním chodu, a jak jste si už určitě domysleli, já je debarasoval už po předkrmu. Naštěstí z toho nebylo nic hrozného, pouze výtka od vedoucího obsluhy. Zbytek večera probíhal hladce.

Po skončení večeře jsme nastoupili do řady u východu ze Španělského sálu, kterým se do galerie přicházelo. Páni prezidenti nám poděkovali, včetně pana Václava Klause. Na úplný závěr večera jsme se vyfotili společně s panem prezidentem Zemanem, který opět zavtipkoval a po fotografování odešel. Pak už nás čekala jen cesta domů, na kterou jsme se těšili, protože se nám už všem chtělo spát.

Myslím si, že tato zkušenost nám mnohé přinesla, a doufám, že nás takovéto příležitosti ještě párkrát potkají.

Ondřej Svatoň 2.A