NA KONCI SVĚTA...

      Když jsme se dozvěděly o možnosti strávit 3 měsíce ve Francii jako stážistky, ani chvilku jsme neváhaly. O to víc nás potěšila myšlenka na Ascou, malou horskou vesnici v Pyrenejích, kde se měla naše stáž konat.
Rezervovaly jsme si jízdenky, zařídily potřebné věci a 23. června 2006 jsme se plny očekávání sešly na pražském Florenci.
      Do autobusu jsme nastoupily společně s Petrou a Romanem ze 3. D, kteří měli pracovat ve městě nedaleko místa našeho pobytu. Po 25 hodinách, strávených v autobuse, jsme v Toulouse přestoupili na vlak do Ax les Thermes, kde na nás čekali naši šéfové. Rozloučily jsme se s Petrou a Romanem a pan Schmitt, jak se nám představil náš nový zaměstnavatel, nás odvezl do 7km vzdálené vesničky Ascou. Představil nám svojí ženu Odile, která zastávala funkci recepční, pradleny, servírky, účetní,...a své 3 syny.
Ubytovaly jsme se v nám přiděleném pokoji, vybalily věci a zalehly.
      Druhý den nás pan Schmitt provedl celým penzionem, ukázal nám naše pracoviště, vysvětlil podstatu naší práce a my se pustily do díla. Hanka bojovala na place, kde obsluhovala zákazníky, objednávala sýry a dezerty, chystala nápoje, obhospodařovala bar, pilně uklízela každý den restauraci a zázemí. Zatímco Markéta v kuchyni připravovala saláty, předkrmy, sýry a dezerty, krájela a loupala zeleninu, myla nádobí a pomáhala šéfkuchaři Pascalovi.
      Během naší praxe nám rodinka Schmittových zpříjemňovala a zpestřovala pobyt všelijakými společnými akcemi, oslavami a výlety. Navštívily jsme nákupní středisko v Andoře, městečko Ax les Thermes, velkoměsto Toulouse, párkrát jsme podnikly pěší výlet do hor a podívaly se do "města" Orlu a Orgeix. Pro Markétu bylo nezapomenutelným zážitkem cestování lanovkou až na vrcholky hor nad Ax.
      První měsíc se nám oběma moc stýskalo, ale jak plynul čas a prodlužoval se náš pobyt zde, nastal opačný problém. Tak dokonale jsme se sžily s naší adoptivní rodinou i místními obyvateli, že se nám ani nechtělo domů...