Sezónní práce

Třetí léto strávené v zahraničí, konkrétně ve Francii, je za mnou a já už přemýšlím o dalším. Musím říct, že sezónní práce se mi velmi zalíbila. Na každém z těchto tří míst jsem potkala skvělé přátelé a zažila nezapomenutelné zážitky, které přebily tu náročnou práci do pozdních nočních hodin.

Všechno začalo ve třetím ročníku HŠ Poděbrady. S kamarádkou jsme se dohodly, že spolu vyjedeme na prázdninovou tříměsíční stáž do Savojska. Musím podotknout, že francouzština u mě nebyla nijak ohromující. Hrozně se mi však líbila a byla jsem odhodlaná se s ní poprat. Byl to první dlouhodobý pobyt v cizí zemi, s cizími lidmi a poprvé v opravdovém pracovním tempu. Ubytování se nacházelo zhruba 10 minut pěšky a bydleli jsme v čtyřpokojovém bytě v sedmi lidech. Pracovaly jsme obě na restauraci, která se jmenuje La Rotonde. Je součástí francouzského řetězce Restoleil. Čas postupoval a my jsme se otrkávaly a přicházely více a více do styku s hosty. Během celé stáže jsme jezdily na výlety po okolí a moc si to užívaly. Vše jsme zvládly a ještě po návratu jsme na to dlouho vzpomínaly.

Po maturitě jsem se vydala znovu do Francie, ale tentokrát na Azurové pobřeží a pouze na dva měsíce. Opět to bylo organizováno od poděbradské školy a jelo nás tam asi sedm. Na místě nás rozdělili do restaurací. Já jsem skončila sama v tříhvězdičkové hotelové restauraci s krásným výhledem na moře. Ve volném čase jsme navštěvovali bazén, šli se vykoupat do moře nebo jeli na výlety do nedalekého St Tropez, Nice nebo do Monaka.

Další a poslední pobyt ve Francii jsem absolvovala letos v létě. Zjistila jsem totiž, že máme na vysoké škole povinnou prázdninovou praxi, tak jsem ji spojila s brigádou. Tentokrát jsem jela úplně sama, a to do stejné restaurace jako poprvé, La Rotonde. Lidé se zde vyměnili, a tak jsem skoro nikoho neznala. Všichni zde však byli úžasní. S vedoucím se dalo domluvit a vždycky mi vyšel vstříc. Pracovala jsem přes poledne a večer, zhruba 9 hodin denně. Co se týká platu, dostávala jsem peníze na každý měsíc. To znamená necelých 300 Euro. Připočítává se k tomu rovněž spropitné, které se pohybovalo okolo 20 Eur za týden. Samozřejmě záleželo na klientech. Jinak ubytování i stravování bylo v ceně, což se také počítá. Na konci celé stáže jsem obdržela ještě peníze navíc za dobře odvedenou práci, za což jsem byla vděčná.

Přínosem je pro mě mnoho zkušeností. Zjistila jsem, že se vždycky dá v zahraničí domluvit a člověk se nemusí bát vycestovat. Francie je pro mě nyní jako druhý domov. Za největší klad však považuji samozřejmě viditelné zlepšení francouzštiny, a poté také nové znalosti z oblasti gastronomie a restaurací. Jsem velmi ráda, že jsem dostala tuto možnost vycestovat již na střední škole a chci tak poděkovat paní učitelce Klumparové za veškerou ochotu při vyřizování stáží.

Martina Veverková
absolventka