STÁŽ V NĚMECKU

Od vstupu České republiky do Evropské unie jsme slýchali, že to pro nás znamená spoustu výhod. Někteří byli vůči tomuto tvrzení zpočátku možná malinko nedůvěřiví, ovšem 6 lidí z naší školy dostalo možnost si vyzkoušet, jak to vypadá v praxi. Byla nám nabídnuta možnost zúčastnit se konkrétního projektu Leonardo da Vinci realizovaného s podporou Evropského společenství, jenž nese název  „Interkulturelle Kompetenzen“.
V rámci tohoto projektu jsme se zdokonalovali nejen ve znalostech odborných, ale hlavně ve znalostech německého jazyka.

Když nastal den D a hodina H, všichni jsme odjížděli s velikými obavami – Co se tam bude dít? Co po nás budou chtít? Budeme rozumět? A co když ne? Co si tam asi počneme...klasické otázky, když opouštíte jistotu domova a jedete na neznámé místo. Jenže za krátkou dobu jsme všichni zjistili, že tyto otázky byly(ostatně jako vždy) zcela zbytečné.
Naše čtyřtýdenní působiště nese název hotel Gerberstadt. Tento malý hotýlek leží v městečku Doberlug-Kirchhain, v nejbližším okolí je trojice velkých měst – Berlín-Drážďany-Lipsko. Hotel je vlastně Mezinárodní akademie pro vzdělávání. Jsou zde učebny s výpočetní technikou, konferenční místnosti pro přednášky a restaurace s kuchyní pro praxi.
První, s kým jsme se seznámili, byla paní Junghardt, manželka ředitele akademie a zároveň ten nejkouzelnější a nejmilejší člověk v celém hotelu. Vždy optimistická, dobře naladěná a s úsměvem na tváři. Její manžel byl stejné povahy a vůbec všichni okolo – Němci jsou všichni milí a přátelští.

Během našeho pobytu jsme absolvovali několik přednášek a výletů. První, co nás čekalo, byla návštěva místní hvězdárny. Dále jsme měli například přednášku o Německu a městě samotném a samozřejmě seminář o víně. Na výlety jsme jeli do továrny na těstoviny, kde jsme měli možnost si prohlédnout jak krok za krokem vznikají různé druhy těstovin, jak se balí a připravují k expedici. Neméně zajímavá byla i naše návštěva v počítačovém muzeu, kde jsme viděli stroje, které ve své době jistě znamenaly obrovský pokrok, avšak dnes nám přijdou spíše k smíchu, jako například Notebook, který váží 20kg. Z měst jsme navštívili Berlín a Drážďany. Obě místa jsou velice zajímavá, ovšem všichni jsme se shodli na tom, že Drážďany jsou z obou měst krásnější.
Z německé kultury, co jsme mohli poznat byly dvě slavnosti, na kterých jsme obsluhovali. První byla oslava 80. narozenin a druhá „Fasching“. Nejprve jsme nevěděli, co si pod tímto slovem máme představit, ovšem zjistili jsme, že je to obdoba českého Masopustu, jenže s německým smyslem pro humor. Nejvíce úspěchu jsme sklidili, když jsme začali tancovat Macarenu. Nejprve za barem, ale po naléhání pánů, kteří se starali o hudbu, jsme se přemístili na taneční parket a chvíli se starali o zábavu doprovázeni nadšeným potleskem.

Zkrátka kdybychom měli shrnout celé čtyři týdny do několika vět: Měli jsme možnost poznat Německo, německou kulturu a povahu Němců. Zjistili jsme, že to trápení ve škole, které se občas může zdát zcela zbytečné, rozhodně není a je potom velice příjemné, když slyšíte tolik německých slovíček chvály, i když třeba u některého z nich neznáte přesný význam. A k tomu všemu jsme si na vlastní „kůži“ vyzkoušeli, co znamená měsíc mimo domov, v cizí zemi a u cizích lidí. A to vše díky financování tohoto projektu Evropskou unií.
Setkali jsme se zde také se skupinami z jiných zemí Evropy, a to z Maďarska a Polska. Došli jsme k závěru podpořeném i zaměstnanci hotelu, že studenti z České republiky jsou oproti jiným státům o poznání lépe vybaveni co se týče znalostí jazyka a dorozumívání se v Německu.

Při závěrečném obědu s manžely Junghardtovými jsme obdrželi každý certifikát s výčtem všeho, co jsme se naučili, a navíc každá dívka malou pozornost – hrníček s čokoládovými bonbony a Honza obdržel knížku míchaných nápojů. Na hotel Gerberstadt budeme mít ty nejlepší vzpomínky a rádi bychom se sem někdy vrátili.

Lenka Rybínová 3.B, Tereza Holubová 3.B, Kristina Holubová 3.B,
Lenka Kumberová 3.B, Jan Mencl 3.C, Romana Obická 2.C