STÁŽ V RENNES

   Naše stáž začala jednadvacetihodinovou cestou autobusem. Po útrpném kodrcání jsme celí rozlámaní dorazili do Rennes – brány do Bretaně, kde si nás vyzvedla učitelka z hotelového lycea Anne-Marie Planchat. Zavezla nás do hotelu v La Guerche de Bretagne, kde jsme strávili naší první noc ve Francii. Hned po umístění do hotelu nás zavezla do hotelové školy, kde na nás čekal celý pedagogický sbor a také uvítací drink, na kterém jsme se seznámili i se zdejším starostou. Jako sedmičlennou skupinu, vyslanou Evropskou Unií v rámci programu Leonardo da Vinci, skládající se z paní profesorky Štěpánové, dvou manažerů z hotelů Orea, dvou mladých pracovníků z hotelů Orea, a konečně nás dvou studentek dychtivých po zkušenostech ze zahraničí, nás starosta a celý pedagogický sbor ohodnotili natolik zajímavou delegací z Čech, že si nás vyfotili a naší fotografii dokonce nechali otisknout v místním tisku.
   Druhý den jsme měli možnost prohlédnout si učební prostory a samotný chod školy. Byli jsme pozváni na oběd, při kterém nás obsluhovali žáci nejnižších ročníků, někteří z nich obsluhovali hosty prvně v životě, musíme ale podotknout, že si vedli skvěle.
   Hned druhý den po příjezdu už nám začala stáž, a tak přišlo na řadu rozloučení se s paní profesorkou a dvěma manažery a jak jsme brzy zjistily i s dvěma mladými pracovníky. Starší část skupiny ještě týden pokračovala v poznávání krás Bretaně a chodu různých hotelových zařízení a my mladší jsme byli přiděleni na pracoviště do hotelů v Rennes. Chlapci byli umístěni do čtyřhvězdičkového hotelu Le Coque Gadby a my dívky do tříhvězdičkového hotelu Novotel, který je součástí největšího francouzského hotelového řetězce Accor. Po příjezdu do hotelu si nás vyzvedl samotný šéf kuchyně a obsluhy a na několik prvních dní nás ubytoval v pokoji pro hosty, později nám přidělil útulný pokoj pro stážisty. Po uvítání s námi prošel celý hotel, ukázal nám restauraci, kuchyň a kantýnu pro personál, pozval si nás i k sobě do kanceláře, kde nám rozdal rozpisy služeb a snažil se nám objasnit, jak celý hotel funguje, naše francouzština ale v době příjezdu nebyla zrovna ideální na nějakou větší konverzaci a tak jsme určité rozdíly mezi prací v Čechách a ve Francii objevily až přímo z praxe, jako např. že Francouzi striktně dodržují 45 minut přestávku na jídlo a mezi směnami musí mít povinných 11 hodin oddech.
   Naše stáž trvala 9 týdnů, tudíž jsme měli možnost každá pracovat jeden měsíc v restauraci a jeden měsíc v kuchyni. Zejména práce v kuchyni pro nás měla obrovský přínos, protože jsme nikdy předtím praxi v kuchyni neabsolvovaly. Nejtěžší pro nás bylo oprášit si gastronomická slovíčka a zvyknout si na odlišný jídelní lístek, ale protože jsme předkrmy a dezerty v kuchyni připravovaly každý den , brzy jsme se naučily znát všechny zpaměti. Měly jsme také možnost nahlédnout do teplé kuchyně, ale zjistily jsme, že příprava krvavých steaků, ryb a škeblí není nic pro nás, mnohem více nás zajímal bretaňský ovocný koláč.
   Práce v restauraci nebyla nijak zvlášť odlišná, překvapilo nás ale, že v tříhvězdičkovém hotelu nepoužívají ubrusy, ale papírové prostírání. Jen co jsme se trochu rozkoukaly, zjistily jsme, že francouzy si potrpí na aperitiv a ke každému jídlu potřebují chleba. Po příchodu hosta se pro nás automatickou povinností stal dotaz, je-li host kuřák nebo nekuřák, podle toho usazení do příslušného oddělení, dotaz na aperitiv a přinesení chleba a másla na stůl. Největší gastronomickou zkušeností pro nás byl servis francouzských vín a sýrů.
Zkrátka a jednoduše, stáž pro nás měla obrovský přínos jednak z odborného hlediska, ale i z toho jazykového a to hlavně díky podpoře zdejšího personálu.
   Díky penězům od Evropské Unie jsme také měly možnost navštívit několik zajímavých míst v Bretani jako je např. přímořské město Saint-Malo, rodiště světoznámého mořeplavce Jacquese Cartiera, ve kterém rozdíl mezi hladinou odlivu a přílivu dosahuje až 14 metrů, nebo Hora Sv, Michala (Le Mont Saint Michel) která patří k národním kulturním památkám země a je také na seznamu památek Unesco.
   Po 9 týdnech, které jsme si náležitě užily podle našich představ, jsme se ale těšily domů a to hlavně na svíčkovou s brusinkami.

Markéta Blechová a Veronika Pelantová