JAK SE PAŘÍ V PARDUBICÍCH!

      Dne 18. března 2006 se konal již třetí ročník soutěže O bílého havrana Allana Edgara Poea. Jedná se o pěveckou a recitátorskou soutěž v anglickém jazyce, kterou pořádalo Goethe Zentrum a British Centre Pardubice, spoluorganizátory byla SPŠE Pardubice spolu s organizací JUKON.
      Nemohla jsem odolat možnosti se podívat, jak se tedy paří v Pardubicích. Angličtina, nádherný zpěv a úžasná atmosféra se linula z Evropského domu na Pernštýnském náměstí. Velká budova připomínala spíše bludiště, ale nakonec každý našel správnou cestu, i Lenka Seifertová a Veronika Vosecká z druhého ročníku, které přijely za hotelovou školu v Poděbradech, a mohlo se začít.
      Již od deváté hodiny ranní byla prezentace účastníků a v 9:45 nás čekalo slavnostní zahájení. Tam se představila nekompromisní porota, tvořilo ji pět členů – hudební skladatel Petr Adamovský , učitelka hudební výchovy Bianka Beníšková, angličtinářka a zároveň vyučující zpěvu Jana Broulíková, dále vedoucí dramatického kroužku SPŠE Marie Albrechtová a na závěr porotce Martin Vojta. Soutěž byla rozdělena do několika kategorií: sólový zpěv ZŠ, sólový zpěv SŠ, pěvecké soubory a recitace. První dvě kategorie byly obsazeny v hojném počtu.
      Zahájení té první se konalo od desáté hodiny a trvala celou hodinu. Porotci měli těžké rozhodování, nezazněl zde snad jediný falešný hlásek, ale cenu Allana Edgara Poea smí vyhrát jen jeden jediný a tím se stal nadějný mladík Martin Větrovský z 8. třídy ZŠ T. G. Masaryka z Pardubic.
      Po krátké přestávce byla započata další kategorie, kterou zahájila Eva Večeřová z Vyskokého Mýta s písní I will always love you, s níž také vyhrála.
Pěveckých souborů, které si přijeli zasoutěžit a pobavit se do Pardubic bylo pět. Prvenství obhájila vítězka loňského roku Magdalena Holá z lanškrounského gymnázia. Na mou otázku, jak dlouho se na soutěž připravovala, nedokázala přesně říci, zkrátka to bylo "hodně dlouho!"...
      To už ale začíná poslední kategorie, a tou je recitace. Porotci přicházejí znaveni, blíží se druhá hodina odpolední a museli už rozdat tolik radostí, rad a možná i smutku všem soutěžícím. Pilně poslouchali anglickou výslovnost, hlas, rytmus a.. byla bych tu ještě dlouho, kdybych měla sepsat výčet všech jejich úkonů za jeden den. Vrátíme se ale do místnosti, kde už netrpělivě čekají recitátoři. Letos se jich zúčastnilo pouze šest, ale jelikož Lanškroun má silné bojovníky, i tuto kategorii vyhrává dívka Veronika Krásná, spolužačka vítězky ve zpěvu.
      Celá soutěž probíhala za přítomnosti skutečných odborníků a na druhou stranu talentovaných soutěžících. Odborníci by ale nemohli být odborníky bez nějakého toho zaujetí. Soutěž se mi každopádně líbila. Poznala jsem tedy, že to v Pardubicích umějí rozjet pořádně a těším se zase na příští rok.