Sedmnáctý ročník EUROCUP 2009

Je neděle 25. října 2009 a my, Michael Kleinert a Ondřej Jansa, vyrážíme směr Prešov zúčastnit se již sedmnáctého ročníku EUROCUP 2009. Tentokrát však nikoli školním autem, ale autobusem Student Agency. Společnost nám dělají naše zavazadla a jedna enormní taška, kterou jsme si dovolili pojmenovat „Karlik“. V této již zmiňované tašce jsme převáželi veškerý barmanský inventář. Do Prešova jsme dorazili časně ráno, přibližně v půl páté. Na autobusové nádraží pro nás přijel náš kamarád z Bledu a zároveň taktéž soutěžící Martin Hudák. S ním jsme odjeli na okraj města, kde nám jeho maminka připravila snídani. Po tomto krásném přivítání jsme odjeli na naše ubytovaní, které jsme měli zajištěno v Penzionu Adam. Penzion vypadal krásně, ale slečna recepční zanechala dobrého vychování kdo ví kde a ani nás nepozdravila. Dostali jsme pokoj ve třetím patře, kterým byl výhodný v tom, že jsme ho měli nejblíže k místu, kde se odehrávaly každý den od 7:00 „raňajky“. Náš pokoj jsme sdíleli se Slovincem Janem Remecem, kterého jsme znali taky z Bledu. Po ubytování jsme šli ještě dospat tu vcelku namáhavou cestu a pak jsme vyrazili do Hotelové Akademie Prešov. Tady nás přivítal pan učitel Soták, velice sympatický pán a zároveň organizátor soutěže. Panem Sotákem jsme byli bráni jako mezinárodní soutěžící, takže s námi bylo i tak zacházeno. Obědvali jsme v místnosti, kde byli soutěžící z Mexika, Itálie, Chorvatska a Polska. Po obědě nás Martin provedl školou a závěrem naší prohlídky jsme se šli zaregistrovat do soutěže a zaplatit potřebné poplatky. Ještě na nás čekalo vylosování pořadí a vyslechnutí si potřebných informací o soutěži. Ondřej vylosoval číslo 10, já jsem byl o 43 míst dál. Odebrali jsme se na pokoj a začali se připravovat na slavnostní zahájení soutěže EUROCUP 2009. Slavnostní zahájení probíhalo v místním divadle. Byl to velmi okouzlující večer s mnoha kulturními zážitky a překvapeními. Následně jsme byli pozváni na malá raut a tím pro nás končil první den na této soutěži.

V 7:00 jsme vstávali, museli vše sbalit a přemístit se do Sportovní haly Prešov. Ondřej šel první, takže jsem mu s veškerou přípravou pomáhal. Bylo to dosti hektické, ale nakonec jsme vše dobře zvládli a Ondřej byl včas na svém pracovišti a vše bylo připraveno na 110%. Jeho samostatný barmanský výkon byl jako vždy dynamický, po barmanské stránce takřka bezchybný. Vše zvládl v časovém limitu. Nakonec si vysloužil od rozhodčího 4 trestné body a odcházel s úsměvem na tváři. Po jeho výkonu jsme se začali soustředit na moje vystoupení. Měl jsem vcelku dost času, takže moje příprava už nebyla tak hektická. Ondřej mi i tak samozřejmě pomáhal. Já jsem na své pracovisko vyrazil okolo půl druhé. Až na několik neshod s panem rozhodčím moje druhá mezinárodní soutěž začínala vcelku příjemně. Vlastní barmanský výkon se těžko hodnotí, ale myslím, že jsem ho zvládl, až na drobné chyby. Tyto drobné chyby mi zajistily 3 trestné body. Teď už jsme jen s Ondřejem doufali v to, že naše drinky zachutnaly chuťovým porotcům. Odbila pátá hodina odpolední a začalo vyhlašování soutěže. Já jsem se umístil na 49.místě, což bylo bronzové pásmo a Ondřej skončil na 32.místě a tím získal stříbrné pásmo z 86 účastníků. Jako škola jsme se umístili ve stříbrném pásmu a to na 17.místě ze 44 škol.

Večer nás čekal slavnostní raut v prostorách Hotelové Akademie. Mohli jsme se zde se všemi setkat a pohovořit o našich pocitech ze soutěže a konec konců domluvit, jak vlastně zakončíme tento dnešní večer. Odpověď u všech byla jednoznačná. Music bar Žlutá ponorka. Po rautu jsme to všichni zde společně oslavili. Takto končil náš druhý den v Prešově.

Třetí, poslední den jsme byli obeznámeni s kulturním programem. Výlet začínal prohlídkou města Prešov a po oběde U Rychtára jsme jeli na prohlídku hradu Stará Ľubovňa. Takto skončila spíše ta nezajímavá část kulturního programu a začínala  pro nás, barmany, ta zajímavá část, a to byla exkurze do lihovaru GAS FAMÍLIA. Mohli jsme zde vidět výrobu všech lihovin, které distribuuje tato společnost. Avšak největším skvostem byl první sklad whisky na Slovensku, která nesla jméno Nestville. Po této exkurzi jsme jeli do Šariš parku, což byl komplex budov a restaurací. My jsme měli zajištěné posezení v Kolibě, kde jsme si mohli dát pivo Šariš, tradiční slovenské pokrmy a k tomu všemu nám hrála cimbálová kapela. Byl to moc krásný večer. Nakonec naše zábava vyústila v to, že každá země musela zazpívat nějakou píseň. Večer jsme zakončili v baru Cuba Libre.

Další den jsme odjížděli domů plní krásných zážitků. Cesta proběhla v pořádku. Přibližně v půl dvanácté v noci jsme byli v Praze na Florenci.

Byla to skvělá zkušenost !!