Sportovní kurz 2.A + 2.B /NJ/ 2010
Tak jako každý rok se i letos konal sportovní kurz pro druhé ročníky naší Hotelové školy ve výcvikovém středisku UK Albeř-Osika v jižních Čechách, za doprovodu pana učitele Formánka, Kupra, Skořepy, naší třídní paní učitelky Procházkové) a zástupce ředitele-pana Bártla.
Náplní kurzu byla teoretická příprava, při které jsme se učili základy první pomoci, zdravovědu a také seminář o ochraně obyvatelstva při mimořádných situacích. Z těchto částí jsme naštěstí ani jednu nemuseli využít v praxi, ale jistě jsme si z nich mnohé ponaučení odnesli a především přísloví, že neštěstí chodí po horách, ale po lidech, si bude každý jistojistě ještě dlouho pamatovat.
Pro dopolední program byla připravená stanoviště a na každém z nich byl připraven jeden učitel, který nás „prakticky připravil“ na odpoledne. Od pana Kupra jsme se naučili vázat uzle a základy slaňovaní, práci s mapou a buzolou nám objasnil pan Skořepa, výše zmíněnou ochranu obyvatelstva nám vysvětlila paní Procházková, pádlování nás naučil pan Formánek a se střelbou nás seznámil pan Bártl.
Odpoledne jsme byli po skupinkách vysláni do terénu, abychom si vyzkoušeli všechny získané informace v praxi. V den první jsme dostali mapu, buzolu seznam otázek a úkolů typu – „spoj do Jindřichova Hradce v nejbližší hodinu na nádraží, nejbližší penzion v Blatech, otevírací doba tamního kempu“ a tak jsme se poznali okolí a zdokonalili si své orientační dovednosti.
Druhý den byla na programu tzv. šipkovaná, při které jsme cestu vyznačenou sice měli, ale za úkol jsme museli hledat otázky, správně je zodpovědět a vrátit se v daný čas zpět do tábora. Další den nastal onen orientační běh, který byl pro některé největším strašákem kurzu, ale k překvapení našemu i pánů učitelů, jsme ho zdolali sice s rudými tvářemi, ale v dobrém čase a spokojeni s vlastním výkonem.
Čtvrtý den jsme se vydali na celodenní výlet, přičemž nás autobus zavedl do města Slavonice, odkud jsme se pěšky vraceli zpět do našeho domova, kterým ten týden byly stany s podsadou, ve kterých jsme občas měli nezvaného návštěvníka, sysla, což bylo teprve to pravé dobrodružství.
Poslední den jsme soutěžili ve všech disciplínách, které jsme na kurzu naučili a po vyhlášení páni učitelé kurz oficiálně ukončili a vydali jsme se na poslední oběd do jídelny, ve které nám všem, kort po namáhavých aktivitách, moc chutnalo.
Sportovní kurz se nám všem moc líbil a dokonce nás zamrzelo, že se nekoná i ve třetím ročníku!
Veronika Dohnalová, 2.A