Tohle byla PECKA 2015!

Sportovní kurz 2015, 2.C a 2.D

Pomyslné žezlo týdnu plného sportovního zápolení nám spolužáci z 2.A a 2.B předali v neděli 13. září v Rekreačním středisku Pecka v Podkrkonoší.

Netrvalo dlouho a s vervou jsme se pustili do poznávání připravených aktivit. Už další den jsme začínali s náplní kurzu, hlavně pak s dopoledními semináři v prostorách areálu. Za pobyt jsme jich zvládli celkem šest, mezi nimi byla např. střelba ze vzduchovky, nízká lana, zdravověda a další.

Nebránili jsme se ani průzkumu okolí kempu, a to jak zkoumání místních lesů, ve kterých jsme se snažili orientovat pomocí mapy a buzoly, tak i vzdálenějších bodů. Jedním z nich byl třeba městys Pecka nebo větší město Nová Paka.

Co nám všem udělalo velkou radost, bylo slunné počasí, které nám naši učitelé a pánové k pobytu přiobjednali. Večery strávené v přírodě jsme pak tradičně trávili u plápolajícího táboráku se vším všudy - s písničkami, párky, buřty, a jako správní studenti hotelové školy, také specialitkami, jako třeba grilovanými hermelíny, sekanou a pečenými bramborami v alobale. Ty jsme přes noc nechali v rozžhaveném popílku a natěšení konzumovali při snídani.

I přestože naše bojovné týmy byly smíšené, promíchané z tříd 2.C i 2.D, našli jsme si všichni cestu k sobě. Poznali jsme také neznámé kamarády. Kamarády, které jsme od doby, kdy jsme nastoupili na hotelovou školu, ještě neviděli. Zjistili jsme, že jsme dobrá parta milující každou srandu.

Během dnů strávených v přírodě jsme poznali mnoho věcí, jako třeba i to, že pokud by nás vysadili uprostřed hlubokého lesa, bez mobilů, GPS navigace a dalších pomocných a moderních zařízení, zřejmě bychom opravdu nepřežili. A kdyby nám nechali mapu a buzolu? Ne, situace by se ani tak nezměnila. Ale pamatujeme si alespoň, že sever poznáme podle tvaru mraveniště. Nezapomeneme, že pojem G7 opravdu neznamená sedm divů světa, že atletická dráha na olympiádě opravdu neměří 800 metrů a olympijský bazén metrů 100. Tak to byla PECKA 2015!

Za příjemný pobyt děkujeme trpělivému instruktorovi střelby ze vzduchovky - panu Ivu Bártlovi, instruktorovi lukostřelby - panu Jaroslavu Formánkovi, pánům policistům, i našim třídním učitelkám - paní Janě Chárové, která nám připomněla nejen vázání trojcípého šátku, také paní Nadě Voborové za ukázku toho, co dělat, když budeme pomocí lan překonávat propast pod námi.

Jakub Skýva, 2.D