POMATURITNÍ STUDIUM VE FRANCII? JÁ JDU DO TOHO!

      Kdyby mi někdo ještě před par měsíci řekl, že zůstanu ještě další dva roky v Paříži, a navíc tu budu studovat, poslal bych ho asi na psychiatrické vyšetření. Nesdílel jsem, a ani dodnes nesdílím, ani při- nejmenším bezbřehé nadšení mnohých mých přátel z různorodých zemí, které se týká tohoto multikulturního města. Zdejší rodilí mluvčí mi také přirostli k srdci asi jako nocleh uprostřed mraveniště, tak proč bych tady mel setrvávat?
      Najít odpověď na tuto zapeklitou otázku není tak těžké, jak by se na první pohled zdálo. Kromě toho, že jsem si za tu dobu již zvykl, ze čajovnou se tu rozumí kavárna se dvěma pytlíkovými čaji v nabídce a pivem jakási podivná tekutina natočená otřesným způsobem do sklenky o objemu 0,25l, tak mě k tomuto činu dohnalo i české školství. Po úspěšném absolvovaní poděbradské hotelovky jsem se dvakrát po sobě nedostal na žádnou další vysokou, či vyšší vzdělávací zařízení. Někde totiž byly na absolutně nesouvisející obory přijímací zkoušky z matematiky, kterou ovládám asi jako Miloš Zeman diplomatickou mluvu, jinde mě zase otázky v testech svou zbytečností spíše pobavily než vyzkoušely anebo prostě ona škola mě nezaujala. Proč jsem letos šel do hlavního města galského kohouta dělat au pair (ano, i pro chlapce to existuje) s nadějí, že pro další rok se něco změní. Nezměnilo se samozřejmě zhola nic, a když jsem si pres e-mail chtěl zjistit informace o poslední škole, která se mi relativně zamlouvala, bylo mi odpovězeno holými větami a neurčitými indiciemi, stylem francouzského úředníka. To byla poslední kapka, a od té doby jsem začal, poslední měsíc před poslední možností podání přihlášek (ještěže jsme v EU, jinak bych termín pro země mimo Evropské společenství již dávno nestíhal) zjištovat, jak to tu vypadá se studiem cestovního ruchu a cizích jazyků. Zatímco v drahé vlasti mým kriteriím s bídou vyhovuji tři, čtyři vzdělávací instituce, tak jen v Paříži (která má i s předměstími o něco méně obyvatel než celé Česko) jsem jich objevil bez většího hledání více než deset. Cizí jazyky ovšem záhy odpadly, protože vzhledem k tomu, ze nejsem odtud, tak jako druhou cizí řeč logicky nemohu studovat francouzštinu, ale můj třetí, respektive čtvrtý jazyk španělštinu, případně ruštinu. Kdybych šel do rizika a vybral si jeden z těchto dvou předmětu, připadal bych si se svými znalostmi v porovnaní s ostatními asi jako Trabant na závodě Formule 1. Samotnou angličtinu se mi taky studovat nechtělo, a tak přišly na radu BTS, což je něco jako u nás vyšší odborné školy. Přihlášku jsem si podal na dvě z nich, na oba dostupné obory - "animation et gestion touristiques locales" a "ventes et productions touristiques locales".
      K tomu jsem potřeboval ještě přeložené maturitní vysvědčení, přeložené vysvědčení z posledních dvou ročníku, napsat vysvětlení českého školského systému a systému maturity, všemožné obdržené diplomy související s oborem (+ případně vysvětlení systému jejich udělovaní) a přiložit jakýkoli doklad o tom, ze umím francouzsky na úrovni, abych zvládal bez větších problémů i vyúku, jenž jsem získal na požádání na jazykové škole, do niž povinně jako au pair chodím. Všechny ty překlady nebyly levné ani při přepočtení na eura, ale nakonec se vyplatily. Žádné přijímačky se tu nikde většinou nekonají, akorát se do přihlášky vyplní motivace a občas se jde na přijímací pohovory. O přijetí či nepřijetí rozhoduje žákova motivace, zájem o obor, absolvované školy a případné osvědčení a diplomy. To mi přijde mnohem lepší než náš systém, neboť přesně takto to vypadá, když se člověk hlásí o zaměstnání, protože tam na vaše přijeti nemá vliv, jestli víte, co je to Eukleidova věta ani kolik měl Komenský milenek, ale právě výše zmíněné skutečnosti. Někdo může namítnout, ze to zjednodušuje korupci, ale dle mého názoru se jakýkoli systém dá stejně nějak obejít ... Navíc tady tento typ skol je místo tří let, co je u nás jen na dva a většinou (ne jen výjimečně) umožňuje pokračovaní v širokém spektru dvouletých oboru na vysokých školách, kde je absolvování něčeho takového podmínkou.
      Když mi po nějakém čase z jedné školy volali, abych se k nim v nejbližší době dostavil, myslel jsem si, ze tam jdu hlavně kvůli tomu, aby si ověřili, jestli opravdu mam dostačující francouzštinu. Jaké to pak bylo překvapení, když mi sympatická paní v kanceláři prozradila, že jsem každopádně přijat a dodala, abych si dal tu námahu a vybral si jeden ze dvou oboru, na něž jsem se přihlásil. Tak jsem si tedy vybral "animation et gestion touristiques locales" a šli jsme navštívit pár lidi z vedeni školy a některé učitele. Já následně vyslovil obavu o to, abych do začátku školního roku našel nějaké nepříliš drahé ubytovaní. Okamžitě to začali řešit, dali mi několik kontaktů, zařídili okamžitou schůzku s nedalekou ubytovnou a ujistili mě, že kdybych čistě náhodou nic nenašel, nechají mě na měsíc až dva na internátu. Když jsem odcházel, vyjádřili všichni přání, abych se pak rozhodl právě pro jejich vzdělávací ústav a srdečně se se mnou rozloučili. Ještě na chodbě jeden z profesorů okamžitě po zjištění mého původu zabodoval, ze máme nejlepší pivo na světě a s dobrým pocitem jsem odešel.
      Rozhodování, jakou školu si vybrat mi nakonec usnadnil fakt, že z jakéhosi důvodu mě na tu druhou nevzali. Ale asi bych se stejně rozhodl pro tu první, protože i přes větší vzdálenost z této předměstské části do Paříže se mnou jednali velice dobře a mel jsem z toho dobrý pocit.
Ted již zbývá "jen" zajistit si tuny potřebných papíru, jak je tady dobrým zvykem, najit si ubytovaní a nějakou práci při studiu, nehledě na to, abych si od září zvykal na velice intenzívni styl vyúky a ze všeho se nezbláznil, ale určitě to stoji za to!

internetova stranka skoly: www.lycee-hotellerie-tourisme.com