Stáž v ruské Voroněži

Počátkem listopadu jsem se zúčastnila se skupinou učitelů Středočeského kraje stáže ve Voroněži. Do Krasnodaru, kde jsem kdysi strávila jeden semestr na místní Kubáňské univerzitě, to bylo jen nějakých 500 kilometrů, vracela jsem se po téměř 40 letech a byla jsem pochopitelně zvědavá, co a jak se od dob mých studií změnilo.

Navštívili jsme vzdělávací zařízení od nejnižších mateřských škol, až po střední školy. Musím konstatovat, že materiální vybavení škol bylo vesměs velice dobré. Naši hostitelé nám představili školy, které zaujímají v hodnocení ve voroněžské oblasti ty nejvyšší příčky, včetně střediska pro nadané děti v Repnom a školy pro sportovní talenty v Anně. V době našeho pobytu probíhala na hostitelské škole MOK č. 2 školní kola znalostních olympiád a bylo zajímavé sledovat, jak hodně jsou učitelé pro dobré hodnocení školy schopni obětovat, třeba i volnou neděli. Hrdost na jejich školu z nich přímo čišela, rádi zmiňovali diplomy, ocenění a certifikáty, které ti nejlepší z nich dostávají nejen na okresní, oblastní, ale i federální úrovni. Nevídaná je i loajalita k „rodné“ škole, mnozí z těch, kteří dnes na škole vyučují, ji kdysi navštěvovali jako řadoví žáci. Pokud jsme pyšní na náš školní dress code, ve Voroněži určitě nezaostávají. Na prvním stupni nosí žáci velice slušivé uniformy v anglickém stylu v kombinaci šedé káro a tmavě modrá. U starších studentů je oblek, ale i kravata nebo motýlek samozřejmostí. V době našeho pobytu zvítězil ředitel školy Sverdlov v anketě o nejlepšího učitele. O skvělou zprávu se podělil s celým učitelským sborem tím nejpříjemnějším způsobem, pozval nás všechny na čaj a zákusky.

Ocenila jsem, že jsme byli seznámeni s historií voroněžské oblasti, navštívili jsme několik bývalých panství (Ramoň, Repnoje, Novoživotinnoje), kde jsou dnes zajímavé muzejní expozice.

Přivezla jsem si spoustu fotografického materiálu pro výuku gastronomické terminologie v ruštině. Stravovali jsme se ve školní jídelně i v místních restauracích. Srovnávala jsem nabídku z dob mých studií se současným menu. Nabídka je hodně bohatá, byť trochu jiná, do tradiční ruské kuchyně (polévky, ryby, černý chléb, nakládaná zelenina) pronikají i nové trendy v podobě salátů, čerstvé zeleniny a ovoce. Stoly byly vždy hezky upravené a lákadlem pro hosty byly i atraktivní interiéry. Změnila se i slovní zásoba a díky stáži jsem se vrátila se slovníčkem plně popsaným pro mě novými výrazy. Doufám, že moje čerstvé zkušenosti obohatí i výuku v předmětu Mezinárodní gastronomie na naší VOŠ.

Eva Svobodová