1.D si užila školní výlet v Jinolicích

Na první červnové a téměř poslední školní dny jsme si naplánovali školní výlet do krásného prostředí Prachovských skal. A aby bylo všechno vydařené na sto procent, přiobjednali jsme si k tomu slunečné počasí.

Naše cesta do Jinolic započala ve středu 10. 6. 2015. Protože na vlak se nedobíhá, na vlak se čeká, setkali jsme se s velkými krosnami a batohy na poděbradském nádraží už krátce po sedmé hodině. I přes drobné poruchy našeho motoráčku jsme všichni dorazili do jinolického kempu v pořádku. Ten, kdo neukořistil červenou lesní jahodu v příkopu nedaleko vlakové zastávky, si s sebou přinesl mimo jiné hladový žaludek.

Po středečním obědě a ubytování se třída 1.D vydala poznávat malebnou krajinu nedaleko kempu. Rozhlédli se po okolí z několika vyhlídek, prošli se a stačili načerpat nové zajímavé informace o místní legendě vytesané v indiánském totemu.

S blížícím se večerem jsme začali chystat táborák. Než se zešeřilo, v našem kempu už plály plameny táborového ohně. Při opékání buřtů, klobás a marshmallowů se v nás některých projevil hudební talent a večerní posezení bylo doprovázeno známými melodiemi na kytaru. Vzpomněli jsme si na dobu našich rodičů, když při táborácích zpívali Stánky, Okoř nebo Kozla. I my se inspirovali.

Druhý, poslední den, se po snídani nesl ve znamení sportovních her - v pétanque a volejbalu. Po sportovním zápolení byl určen vítěz – my ostatní, poražení, vymýšleli pěvnou báseň, tancovali a celý den měli za úkol oslovovat vítěze "mistři". Celou cestu zpět do Poděbrad jsme si náramně užívali.

Náš první výlet se vydařil. Už teď se těšíme na ten další – určitě bude minimálně tak pěkný jako ten v Jinolicích, kde se nám moc líbilo. Školní výlet nám ukázal nádhernou přírodu, přinesl mnoho srandy a celkově k sobě máme jako kolektiv zase blíže. A to je dobře.

Rádi bychom vyjádřili velké "děkujeme" našemu pedagogickému dozoru – paní učitelce Voborové a paní učitelce Krátké, které nás celý pobyt tak hezky opatrovávali.

J. Skýva, 1.D