1. A v hotelu Mandarin Oriental a Muzeu čokolády Choco-story

Ve středu 9. prosince jsme se třídou absolvovali naši první společnou exkurzi. Téměř všichni jsme se ráno plni očekávání shromáždili na nádraží v Poděbradech. Přestože byla cesta vlakem a následná chůze do Mandarinu docela dlouhá, uběhla nám vcelku rychle.

V hotelu Mandarin Oriental nás přivítali velmi vřele a rozdělili nás do skupin. Naše skupina měla štěstí, protože se nás ujal pan Pavel Winter, manažer restaurace a baru, nacházející se právě v Mandarinu. S velkým nadšením nás prováděl hotelem, který se skládá z komplexu několika budov s různou historickou hodnotou. Všechny budovy jsou zrekonstruovány na hotel. Celá atmosféra hotelu je protkaná asijskou kulturou.

Mohla bych vám tu sáhodlouze převyprávět výklad, který jsme zde slyšeli, ale to by tento článek zabral minimálně tři stránky. Proto se pouze zběžně zmíním o pár zajímavostech, například o lázních, ve kterých se ubytoval Dalajláma, nebo o prezidentském pokoji, který obývala třeba Madona.

Celý systém Mandarinu je založen na absolutní spokojenosti hosta, což dokazuje i to, že pokud si zde zarezervujete pokoj, zjistí si o vás osobní, ale ne citlivé informace. „ Pokud má host alergii na jahody, nesmí se stát, aby mu u baru nabízeli jahodové daiquiri.“ (citace Pavla Wintera)

V závěru prohlídky, která se nám o hodinu protáhla, měl pan Winter strhující proslov o tom, co bychom měli podle něj dělat dále, a lehce náborářským stylem nás ubezpečil, že nás rád uvidí i v létě.

Po ukončení prohlídky jsme měli rozchod před hotelem a sraz u Muzea čokolády Choco-story. I přes malé bloudění tam nakonec dorazili všichni.

Průvodkyně, která nám komentovala expozici, nás poučila o historii kakaa a čokolády, o kakaovníku a jeho pěstování a cestě kakaa do Evropy.  Jakmile výklad skončil, rozdělili jsme se opět na dvě skupiny podle jazyků a my němčináři jsme šli na workshop, zatímco francouzštináři sledovali film o čokoládě.

Na workshopu nás přivítal cukrář a ihned poznamenal, abychom si umyli ruce a oblékli zástěry. Pak jsme se postavili k připraveným obrázkům, kde jsme viděli maskota muzea, panáčka Choclalu. Na obrázku ležela průhledná plastová krabička a vedle ní byly připravené dva sáčky z pečicího papíru.   Cukrář nám nejprve rozdělil bílou čokoládu, kterou jsme předkreslili obrysy, a poté mléčnou na vybarvení. Některé výrobky byly velmi kreativní a abstraktní.  Hotové čokoládky jsme si odnesli domů.  Hned po workshopu přišla i druhá skupina a cukrář nám ukázal, jak se dělají belgické pralinky, které jsme pak mohli sníst. Následovala výměna skupin, a proto jsme se šli dívat na film  a francouzštináři tam zůstali. Jakmile skončila exkurze v Muzeu čokolády, proběhli jsme Prahou a nahrnuli se do vlaku.

V závěru bych chtěla poděkovat všem, kteří nám tuto exkurzi umožnili. Přinesla nám spoustu zajímavých informací a návštěva hotelu někomu dodala i ambice a chuť něco dokázat.

Venuše Bíšková, 1.A

Ve středu 9. prosince jsme se třídou absolvovali naši první společnou exkurzi. Téměř všichni jsme se ráno plni očekávání shromáždili na nádraží v Poděbradech. Přestože byla cesta vlakem a následná chůze do Mandarinu docela dlouhá, uběhla nám vcelku rychle.