ANGLIE 2011

Ve dnech 3.-8.4.2011 pořádala naše škola už několikátý poznávací zájezd do Anglie. V neděli jsme se všichni sešli před hotelovkou, odkud jsme se plní očekávání vydali na cestu autobusem. Rodiče nám se slzou v oku mávali a my jsme se nemohli dočkat nových dobrodružství. Řidiči autobusu nám po každých třech hodinách udělali pauzu většinou u benzínové pumpy, kde se všichni dychtivě vrhali po WC a protahovali ztuhlé nohy procházkami po parkovištích. Pro některé byla určitě velkým zážitkem cesta Eurotunelem, ve kterém jsme se dopravili z Francie až na druhý břeh kanálu La Manche a ocitli se v Anglii. Když jsme si ráno všichni promnuli oči, byli jsme unešení z čistých a zelených ulic Londýna, typických doubledeckerů, taxíků a jízdní policie a mohli jsme se vydat na celodenní poznávání jeho krás.

Naší první zastávkou byla čtvrť Greenwich, kde se nachází nultý poledník. Všichni si udělali fotku s levou nohou na jedné polokouli a s pravou nohou na druhé, vyfotili si nádherný výhled na Londýn a mohli jsme pokračovat nadzemní dráhou podél břehu řeky Temže a dále pěšky ke slavnému mostu Tower Bridge a pak na Tower, kde jsme mohli vidět anglické korunovační klenoty, nebo třeba brnění slavných králů. Po nakoupení všech možných suvenýrů jsme se nalodili na palubu místního MHD v podobě lodi, která nás dovezla zpět do Greenwich, kde na nás opět čekal autobus.

V této chvíli byli všichni nejvíc nervózní, protože nás čekalo seznámení s našimi hostitelskými rodinami. Myslím, že byli všichni spokojeni a nenastaly žádné velké problémy. Někteří si museli zvykat na místní kuchyni, ale dohodou se dá všechno dobře vyřešit. V rodině jsme se víceméně pouze navečeřeli, prohodili pár anglických vět a šli spát.

Ráno nás čekala na stole vydatná snídaně a „rodiče“ nás odvezli k autobusu. Někteří z nás, kteří bydleli blízko, mohli chodit i sami pěšky. Dnes byl na programu Oxford. Podívali jsme se na známou univerzitu, ve které se natáčel Harry Potter, vychutnali jsme si výhled z rozhledny a zbytek dne patřil nákupům. Jen co paní průvodkyně zmínila, že bude rozchod, všichni se rozutekli do malých obchůdků na Oxford Street. Po dvou hodinách jsme šli všichni k autobusu s taškami z obchodu s oblečením Primark a s typickými mikinami, reprezentující univerzitu v Oxfordu.

Třetí den jsme se vydali do města Brighton. Prošli jsme se po anglickém venkově u křídových útesů Seven Sisters, poté jsme navštívili akvárium, kde jsme si prohlédli nejrůznější druhy ryb a mohli si sáhnout třeba na mořské hvězdice nebo sasanky. Zážitkem byl tunel v obřím akváriu, kde kolem vás i nad vámi plavou ryby, žraloci a třeba i obří mořské želvy. A podívali jsme se k paláci Royal Pavillion v maurském stylu, který nechal vystavět princ regent.

Čtvrtý a také poslední den jsme opět strávili v Londýně. Tentokrát jsme byli u budovy parlamentu a známých hodin Big Ben. Všichni se ohromně těšili na slavnou atrakci London Eye, ze které máte celý Londýn jako na dlani a odkud se dají  pořídit nádherné fotografie. Po „Londýnském oku“ jsme se procházkou vydali do St. James Park, což je místo, kam chodí lidé hlavně relaxovat. Můžete vidět skupinky lidí posedávající na dokonalém trávníku, perfektně udržované záhony barevných květin a nebojácné holuby a kachny, jak žadoní o nějaký ten drobek k snědku. Na konci parku se objevuje Buckingham Palace, ve kterém sídlí královna Alžběta ll. Odtud je to co by kamenem dohodil na Trafalgar Square, kde se nachází památeční socha admirála Nelsona a také budova Národní galerie. Další zastávkou bylo Piccadilly se známým domem, na kterém se po celé jeho ploše promítají reklamy, hlavně na Coca Colu. Na tomto místě se dá také nakoupit množství nejlepších suvenýrů. Typickým anglickým červeným autobusem jsme se vydali na poslední místo naší návštěvy Anglie, a to do Madame Tussaud – muzea voskových figurín. Je to opravdu obrovský zážitek, proto je to také jedna z nejoblíbenějších atrakcí. Můžete se zde vyfotit s vaší oblíbenou filmovou hvězdou, zpěvákem, s královnou nebo třeba i s Barackem Obamou. Čeká na vás i strašidelná část s figurínami hororových postav a známých vrahů, projížďka historií Londýna a nakonec obrovský obchod se suvenýry.

Všichni byli rádi, že po namáhavém dni mohli nastoupit do našeho autobusu, který nás odveze domů. Nikomu se vlastně nechtělo, autobusem se stále ozývalo: „Já tady chci bydlet“ a „Já nechci jet domů“. Ale vidina vlastní postele byla silnější. Cesta zpátky utekla jako voda a rodiče nás vítali a byli rádi, že jsme dojeli v pořádku. 

Velké Díky patří hlavně paním učitelkám Janě Jeřábkové a Vladěně Cepkové, panu učiteli Marku Fellerovi, slečně průvodkyni a oběma pánům řidičům. Všichni jsme si odvezli nádherné vzpomínky na týden v Anglii.